Název geoparku odkazuje na legendou opředený Blaník, který je jedním z nejnavštěvovanějších míst regionu. Geopark se rozkládá na pomezí tří krajů – Středočeského, Jihočeského a kraje Vysočina. Páteř geoparku tvoří Blanická brázda v úseku od města Mladá Vožice po město Sázava, na západě dosahuje nejdále k městu Votice a na východě k městu Ledeč n. Sázavou.

Řídícím subjektem geoparku je Český svaz ochránců přírody Vlašim. Jeho vzniku předcházela desetiletá spolupráce v oblasti udržitelného cestovního ruchu s městy a obcemi, AOPK ČR, Správou CHKO Blaník, Muzeem Podblanicka a dalšími subjekty.

Charakteristika geoparku

Území geoparku je malebná kulturní krajina se zachovalou původní strukturou osídlení s množstvím šlechtických sídel a sakrálních objektů. Jedná se o oblast geologicky zajímavou a pestrou. Geologický podklad tvoří z velké části moldanubikum, které je nejstarším stavebním kamenem Českého masívu – okna do geologických základů střední Evropy.

Příběh geoparku

Před miliardou let byste našli na místě Kraje blanických rytířů mělké moře. Sedimenty přinášené z pevniny byly zatlačovány do hloubek 20–150 km, kde byly díky vysokým tlakům a teplotám přeměněny na pararuly s draselným živcem, cordieritem a biotitem, hlavní složku jednotvárné skupiny moldanubika. Mořské sedimenty později získávaly různé další příměsy a daly tak základ pro vznik pestré skupiny moldanubika, které vévodí pararuly s biotitem a silimanitem, dále zahrnuje kvarcity, krystalické vápence a mramory, erlány a grafitické pararuly.

Asi před 500 miliony let vznikly přeměnou vyvřelé horniny světlé ortoruly. Charakteristickým příkladem je blanická ortorula běžně obsahující hojný turmalín a ojediněle granát, která tvoří masiv Blaníku. Před 390 miliony let začíná krajinu výrazně pozměňovat variské vrásnění. Na povrchu vyrostlo horstvo, zatímco spodní části kůry byly zatlačovány do svrchního pláště. Tak byly do přeměněných sedimentárních hornin zapracovány i horniny ze spodní kůry a svrchního pláště, eklogity a peridotity (jejich další přeměnou vznikly dnešní hadce vystupující na povrch na několika místech geoparku). V závěru variského vrásnění dochází k opakovanému průniku magmatu a vznikající vyvřelé horniny vytváří rozsáhlý útvar evropského významu – středočeský plutonický komplex, který zasahuje do západní části geoparku. Na území geoparku se můžeme setkat s vyvřelými horninami různých typů, od světlých žul až po tmavé syenity.

Od konce karbonu se Český masív nadlouho stává souší. Na zlomových systémech vzniká v moldanubiku mohutná 130 km dlouhá Blanická brázda přibližně severojižního směru. Podél zlomů pronikaly hydrotermální roztoky, které daly vzniknout ložiskům zlata, stříbra a polymetalických rud (zejména oblast bývalého zlatodolu Roudný).

V průběhu svrchního karbonu a na počátku permského období zde panovalo vlhké tropické podnebí a deprese Blanické brázdy se měnila v rašeliniště zarůstaná uhlotvornou vegetací. Dokladem jsou na několika místech dochované sedimenty říčního a jezerního včetně drobné sloje antracitového uhlí Po zbytek permu měla krajina charakter pouště. Z tohoto období pocházejí vrstvy převážně červenavě zbarvených mladších permských uloženin.

Ve druhohorách jižní část Českého masívu postupně stoupala. Výzdvih a tropické podmínky způsobily extrémní erozi. Říční síť, tak jak ji známe dnes, začala vznikat v mladších třetihorách. V dobách ledových měly zdejší řeky charakter divočících toků, kterými za povodní unášela voda poměrně hrubozrnný materiál. Dynamický a pozoruhodný je zejména vývoj řeky Sázavy. Mrazové zvětrávání hornin moldanubika má také na svědomí periglaciální jevy, jakými jsou např. mrazové sruby, skalní útvary a kamenná moře.

Živá příroda

Na obtížně přístupných vrcholech se zachovaly bučiny, strmé svahy a skalní hřbety v údolí řek pokrývají doubravy a dubohabřiny. Největší bohatství druhů rostlin najdeme na zachovalých mokřadních a rašelinných loukách. Botanicky unikátní lokality představují hadce. Na rozsáhlém hadcovém tělese na březích vodní nádrže Želivka je vytvořen komplex reliktních hadcových borů, zařazených mezi botanicky nejcennější území České republiky. Endemitem geoparku je kuřička hadcová (Smejkalova), která má v geoparku své jediné dvě lokality na světě.

Velké vodní toky geoparku díky zachovalému přírodnímu charakteru hostí typická společenstva živočichů.

Významnou úlohu hrají druhotné biotopy na plochách ovlivněných těžbou, dnes hostící silně a kriticky ohrožené druhy. Příkladem jsou odvaly bývalého zlatodolu Roudný s výskytem vzácných druhů hub a hmyzu či opuštěné štoly v rudných dolech sloužící dnes jako zimoviště netopýrů.

Kulturní krajina a charakter osídlení

K nejstarším dokladům o lidské přítomnosti v regionu patří významný pravěký lom na vápenec Bílý kámen u Sázavy ze střední a mladší doby kamenné. Osídlení na Blaníku je doloženo již od 5. století př. n. l. Z této doby pochází mohutné valy halštatsko-laténského hradiště navršené z blanické ortoruly.

Oblast byla osídlována formou raně feudálních hradišť od 11. století. Většina sídel vznikla při velké kolonizaci v 11. a 12. století. Blízko vsí začaly vyrůstat od 13. století hrady a tvrze. Urychlení osídlovacího procesu probíhalo s pomocí klášterů. Z období od pol. 12. do pol. 13. století se v regionu zachovaly románské kostely. Významné velmožské rody začaly budovat feudální velkostatky spojené s výstavbou opevněných hradů a sídel.

Po bitvě na Bílé hoře počet obyvatel výrazně poklesl. Oblast v širokém okolí Jankova byla decimována jednou z největších bitev třicetileté války.

Hospodářsko-sociální poměry se mírně zlepšily až koncem 18. století. Šlechta začala v regionu budovat novostavby barokních zámků a provádět přestavby starších panských sídel a kostelů. Na konci 18. století bylo založeno několik textilních manufaktur. Pracovaly zde doly, lomy, vápenky, cukrovary, mlýny, škrobárny, lihovary, byla zde koželužna, a přádelna. R. 1830 zakládá František Kavalír sklářskou huť v Sázavě. Dvacáté století s sebou přineslo negativní zásahy v podobě socializace vesnice a vybudování údolní nádrže Švihov (Želivka), území však nebylo zatíženo rozvojem průmyslu.

Vzdělávání a věda

Geopark, patří k nejlépe prozkoumaným regionům v České republice. Díky tomu, že zde již padesát let vychází Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, je většina vědeckých pojednání ať již z oborů společenskovědních, tak přírodovědných soustředěná do tohoto informační zdroje. V posledních pětadvaceti letech je výzkum regionu umocněn díky výborné spolupráci tří institucí: Muzea Podblanicka, Správy CHKO Blaník a Českého svazu ochránců přírody Vlašim. V oblasti neživé přírody patří k nejvýznamnějších pracem z poslední doby jistě souborné zpracování nálezových sbírek zkamenělin z antracitové sloje u Chobota či popis vývoje řeky Sázavy v období kenozoika.

V souvislosti s přípravou vzniku geoparku proběhla první etapa dokumentace geolokalit a výzkum vybrané bioty vázané na specifické geologické lokality. Takto např. byly objeveny vzácné a ohrožené druhy makromycet na výsypce zlatodolu Roudný či na výchozech hadců u Želivky.

Geoturistická nabídka

Geopark má rozvinutou návštěvnickou infrastrukturu. Bohatá síť cyklostezek propojuje přírodní i kulturní zajímavosti v krajině. Řeka Sázava je tradičně využívána k vodáckým výletům. Zejména rodiny s dětmi ocení interaktivní naučné stezky a moderní expozice nebo geocaching. K nejznámějším kulturním památkám patří hrady Český Šternberk, zámek a park Vlašim, klášter v Sázavě a řada dalších.

Návštěvník geoparku může využít služeb řady infocenter. Informační materiály o turistických cílech včetně Rytířských novin jsou distribuovány na padesáti místech po celém geoparku. Pro informovanost návštěvníků slouží webové stránky geoparku, kde návštěvník získá tipy na výlety a informace o turistických službách včetně možností turistiky pro handicapované.

Shrnutí

Název geoparku odkazuje na legendu o spících rytířích vztahující se k bájné hoře Blaník ležící v centru geoparku. Jde o území s malebnou kulturní krajinou se zachovalým osídlením s množstvím šlechtických sídel a sakrálních staveb. Jedná o oblast geologicky zajímavou a pestrou. Geologický podklad geoparku tvoří z velké části moldanubikum, které je nejstarším stavebním kamenem Českého masívu – okna do geologických základů střední Evropy. Hlavními fenomény jsou propadlina Blanická brázda, hadcová tělesa, naleziště drahých kovů a řeka Sázava. Geopark Kraj blanických rytířů nabízí návštěvníkům široké možnosti vyžití od pěší turistiky přes cykloturistiku a vodácké výlety. Nabídku doplňují expozice, interaktivní naučné stezky a řada významných kulturních památek.

Kontakt:

Český svaz ochránců přírody Vlašim

Pláteníkova 264

258 01 Vlašim

E-mail: kbr@csop.cz

www.blanicti-rytiri.cz nebo www.geoparkkbr.cz