Dotkněte se země…
Úvod
S příchodem nového tisíciletí se zrodila myšlenka vytvořit v rámci přeshraniční spolupráce Česko-Bavorský geopark. V roce 2001 oslovili zástupci KTB Geo-Centra ve Windischeschenbachu nejdříve partnery z Karlovarského kraje, o rok později se k přípravám projektu připojil Plzeňský kraj. Tato třístranná spolupráce byla stvrzena dne 25. června 2003 slavnostním podpisem Společného prohlášení o podpoře Česko-bavorského geoparku hejtmany Karlovarského a Plzeňského kraje na české straně a na německé satraně zemskými rady čtyř bavorských okresů. Další vývoj byl ve všech třech částech příhraničního geoparku odlišný, nicméně koordinovaný na společných pravidelných partnerských jednáních.
Iniciativu, zpočátku vedenou Plzeňským krajem, převzaly místní obce a neziskové organizace. Mikroregionu Konstantinolázeňsko se v roce 2004 podařilo zajistit zpracování prvních studií, které obsahovaly katalog geologicky nejzajímavějších míst. S cílem zapojit do projektu více lokálních partnerů převzalo v roce 2005 koordinaci nově vzniklé Regionální centrum partnerství Tachov – Tirschenreuth (RECEPTT), kterému se podařilo zajistit financování prvních rozvojových projektů ze Společného regionálního operačního programu (SROP) a Operačního programu INTERREG IIIA ČR – Bavorsko. V této době byl vybrán také název pro nově vznikající geopark – GeoLoci, který upozorňuje na kouzlo místní krajiny, utvářené geologickými procesy. Od roku 2006 také zasedají představitelé geoparku GeoLoci jako hostující členové nově ustanovené Rady národních geoparků při MŽP ČR, kde jsou od počátku velmi aktivní.
Dne 4. prosince 2006 se celkem 17 subjektů (města, obce, neziskové organizace, fyzické osoby) dohodlo na založení obecně prospěšné společnosti. Z nejvýznamnějších zakladatelů lze jmenovat města Stříbro, Planá, Kladruby a Hornicko-historické spolky v Plané a ve Stříbře. 20. srpna 2007 pak byla založená GeoLoci, o.p.s. a tím vznikl zastřešující subjekt, který převzal na svá bedra veškerou koordinaci přípravy národního geoparku na území Plzeňského kraje.
Historický vývoj – kroky ke geoparku Geoloci
2001 zrození myšlenky založení Česko-Bavorského geoparku v Geo-Centru při Kontinentálním hlubinném vrtu ve Windischeschenbachu
2001 počátek hledání možnosti společené péče o geologické dědictví Stříbrska, Konstantinolázeňska a Plánska
2002 přizvání Plzeňského kraje ke spolupráci na přeshraničním Česko-Bavorském Geoparku
25. 6. 2003 podpis Společného prohlášení hejtmanů a zemských radů o podpoře Česko-Bavorského Geoparku v Karlových Varech
2004 zpracování katalogu geologických zajímavostí regionu
2005 – 6 realizace projektu “Příprava vzniku GeoParku” za podpory Grantového schematu Plzeňského kraje v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP)
2006 – 7 realizace projektu “Kapka GeoParku” za podpory programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Bavorsko Interreg IIIA
4. 12. 2006 dohoda partnerů na založení obecně prospěšné společnosti GeoLoci
20. 8. 2007 založení obecně prospěšné společnosti GeoLoci
podzim 2007 podání přihlášky české části Česko-Bavorského Geoparku do Sítě národních geoparků
28. – 29. 10. 2008 Rada národních geoparků při svém jednání na Přimdě udělila české části Česko-Bavorského Geoparku status “kandidátského území” k udělení titulu Národní geopark
21. 1. 2009 zapsání GeoLoci o.p.s. do rejstříku obecně prospěšných společností
22. 2. 2010 Rada národních geoparků při svém jednání v Sokolově rozhodla, po projednání s oběma regiony tvořícími českou část Česko-Bavorského Geoparku, že vzhledem k institucionálním odlišnostem a rozdílným výchozím podmínkám budou oba regiony při získání titulu Národní geopark postupovat samostatně
5. 3. 2010 podpis Smlouvy o spolupráci mezi třemi subjekty koordinujícími jednotlivé části Česko-Bavorského Geoparku (GeoLoci, o.p.s., Krajské muzeum Sokolov, p.o. a Geopark Bayern-Böhmen, e.V.)
2011 – 13 realizace projektu Česko-bavorský geopark – přírodní dědictví jako šance pro region spolufinancovaného v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika – Bavorsko (Cíl3)
červenec 2011 předložení Nominační dokumentace Národního geoparku GeoLoci k posouzení Radě národních geoparků
24. 4. 2012 vyhlášení Národního geoparku GeoLoci
léto 2012 uspořádání 1. ročníku festivalu živého umění v krajině KRAJINAŽIJE!
25. – 26. 4. 2013 uspořádání 1. Národní konference geoparků v NG GeoLoci v Chodové Plané
Geologické dědictví a montanistika
Při detailnějším pohledu na kandidátské území lze spatřit řadu zajímavých i atraktivních lokalit, či témat k další interpretaci a vědeckému zkoumání. Globálně vzato, s využitím těchto geologických fenoménů, lze zprostředkovat žádoucí rozvoj turismu a přispět k ekonomickému rozvoji regionu. Z geologických zajímavostí lze vzpomenout majestátné údolí řeky Mže, kde souvislá skalní defilé představují pozoruhodný profil horninami proterozoika s neopominutelnými geomorfologickými aspekty, údolí Kosího potoka, které poskytuje unikátní studijní profil horninami tepelského krystalinika, lestkovského granitového masivu a mariánskolázeňského bazického komplexu, podobně malebné údolí Hadovky je vzácným terénem s četnými výchozy hornin tepelského krystalinika. Dobře přístupné údolí říčky Tiché je obklopeno skalními srázy představujícími pestrou sérii hornin na styku barrandienského proterozoika a tepelského krystalinika v blízkosti mariánskolázeňského zlomu – významné zlomové struktury I. řádu v Českém masivu. Na řadě lokalit vystupují variské granitoidní magmatity mnohdy s velmi cennými ukázkami typického zvětrávání žulových terénů. Nelze nevzpomenout pozoruhodnou ringovou strukturu Sedmihoří, geomorfologicky zajímavé území tachovské brázdy, údolí Úhlavky procházející kladrubským masivem, či malebné lokality Šelmberk a Muschelhütte na rozvadovském masivu. Celým územím prochází zlomová struktura I. řádu – český křemenný val. Na řadě míst nacházíme mocné křemenné žíly a suky v podobě morfologicky vystupujících kamýků a elevací. Některé lokality jsou dodnes zajímavé i z hlediska mineralogického. Nelze opominout i několik zajímavých, často i atraktivních lokalit dokládajících k jihu doznívající terciérní vulkanismus. V tomto směru lze jmenovat relikty bazaltového příkrovu na Konstantinolázeňsku a vulkanický relikt Vlčí hora s prakticky unikátními nálezy známých amfibolů a pyroxenů.
Samostatnou kapitolou je příhraniční horský pás Českého lesa. Zatím zůstává unikátní přírodní enklávou s velmi nízkou destinací, která byla zapříčiněna po desetiletí trvající existencí uzavřeného hraničního pásma. Na vrcholcích elevací a svazích hlavního horského hřebene se setkáváme s mnohdy zajímavými výchozy pararul a migmatitů moldanubika se všemi strukturními aspekty jejich složité matamorfózy. Právě na území Tachovska je Český les bohatý na podmáčené náhorní enklávy s ukázkou smíšených rašelinišť, či typických vrchovišť.
Region, ačkoli se dnes může řadit k oblastem s chudou surovinovou základnou, oplývá bohatou montánní historií. V tomto směru je dobré zmínit činnost hornicko-historických spolků v Plané a ve Stříbře. Oba spolky provozují vlastní muzejní expozice, kde interpretují důstojnou a přitažlivou formou montánní historii, geologii ložisek, hornictví, mineralogii aj. Jejich činnost rozhodně nespočívá v údržbě stávajících expozic. Je výrazně nadregionální a velkou měrou rozvíjí cíle geoparku. Zdůraznit lze čilou spolupráci s ostatními hornickými spolky, ať již v tuzemsku, či v zahraničí. Město Stříbro má reálné předpoklady vytvořit zde jeden z nejatraktivnějších hornických skanzenů Evropy. S výjimkou uvedených subjektů, je montánní historie regionu veřejnosti prakticky neznámá. Pokud je vůbec komplexní formou zpracována, pak zůstává součástí separátních vědeckých studií, které byly navíc v minulosti často tendenčně zaměřeny. Z historických důlních revírů, které často v terénu dokreslují hmatatelné pozůstatky montánní činnosti, je vhodné zmínit Klášterní les se zlatonosným reliktem permokarbonu u Křivců, revír Stříbro, Michalovy Hory, Broumovsko-Tři Sekery, železnorudná lože na stříbrsko-plaském pruhu paleovulkanitů a nakonec i v nedávné historii těžená ložiska uranových dolů.
Geopark – spolupráce místních aktérů na propojení dědictví a šetrného přírodního ruchu
Ačkoliv je geopark v podstatě oblast s vybranou sítí geologicky zajímavých lokalit, nemusí být zaměřen pouze na geologii. Geopark je symbolem propojení místních subjektů, jejichž společným zájmem je pečovat o zajímavé lokality v regionu, přičemž důvody mohou jít napříč uměle vymezenými obory lidské činnosti. Prvořadým a stále aktuálním úkolem geoparku by měla být, dle možností, ochrana geologického dědictví. S tím ovšem úzce souvisí usilovná osvětová činnost, neboť veřejnost a obecní samosprávy o hodnotě některých geologicky významných lokalit nemá často ani potuchy. Činnost geoparků má přispívat ke zvelebování přírodního prostředí a k udržitelnému rozvoji území, veřejnost je zde srozumitelnou formou seznamována s výsledky vědeckého výzkumu. Motivací k jejich návštěvě má být poznávání, nikoliv pouze rekreace. Program pro návštěvníky je veden zásadami ekoturistiky a poznávací turistiky.
Region vedle geologických zajímavostí v terénu oplývá bohatou montánní historií. Této problematice se věnují hornicko-historické spolky v Plané a ve Stříbře, které svojí činností a seriózní publikační činností fakticky naplňují cíle geoparku.
Hlavním pilířem činnosti geoparku je velmi dobrá spolupráce několika „vůdčích“ subjektů, které svojí činností přispívají k rozvoji myšlenky vzniku národního geoparku, zejm. pak místní akční skupiny Český Západ – Místní partnerství, Hornicko-historických spolků v Plané a ve Stříbře a Správy CHKO Český les. Vedle toho existuje čilá spolupráce se Správou CHKO Slavkovský les, řadou neziskových organizací v regionu, místními samosprávami a řadou spolků, či institucí v sousedním Německu.
Klíčoví partneři
Činností geoparku bude dotčena řada institucí, jejichž základní přehled uvádí příloha. Nicméně pro geopark jako takový bude klíčová spolupráce s užším okruhem organizací, působících v regionu. Ty hlavní, které mají přímý zájem na rozvoji geoparku se již roce 2006 staly zakladateli obecně prospěšné společnosti GeoLoci (viz přehled zakladatelů v tabulce níže), nebo mezi ně během několika následujících měsíců či let přistoupí.
Díky založení řídícího subjektu geoparku iniciativou „zespoda“ se podařilo zformovat relativně široké spektrum zakladatelů, reprezentující hlavní subjekty, s nimiž bude GeoLoci spolupracovat. Zakládací listinou a statutem daná pravidla pro formování správní rady vedou k zapojení dalších institucí, které reprezentují odborníci jmenovaní do správní rady. Toto nastavení umožňuje celé řadě místních subjektů přímo se podílet na rozvoji geoparku a udržitelnosti jeho fungování. Proto nepovažujeme za nutné ustanovovat další partnerské platformy či poradenské a odborné orgány a vytvářet tak duplicitní nebo paralelní struktury.
I přesto bylo ale identifikováno několik subjektů, které jsou klíčovými partnery při rozvoji geoparku, se kterými by měly být diskutovány vybrané koncepční otázky, připravovány společné rozvojové projekty nebo marketingové akce a koordinovány dílčí aktivity.
Představitelé těchto subjektů budou pravidelně informováni na bilaterálních jednáních, budou zváni na vícestranná jednání ke konkrétním problémům a samozřejmě jim také budou zasílány výroční zprávy o činnosti geoparku. V průběhu roku 2011 předpokládáme, že s většinou těchto subjektů budou uzavřeny rámcové dohody o partnerství a spolupráci. Věříme, že postupem času některé z těchto subjektů, nebo jejich členové (v případě DSO a MAS), přistoupí k zakladatelům GeoLoci o.p.s. a budou tak moci o směřování geoparku rozhodovat přímo.
Strategie udržitelného rozvoje
Cílem Národního geoparku GeoLoci je představit široké veřejnosti kouzlo místní krajiny, spoluvytvářené geomorfologickými procesy a následným působením člověka, zachyceném v pozůstatcích po hornické a důlní činnosti, ve využití místních hornin ve stavitelství a v umění nebo ve stopách dějinných událostí. Záměrem je tento potenciál území nejen poznat a chránit, ale také vhodnou formou jej využít pro podporu místní ekonomiky zejména v podobě rozvoje šetrného cestovního ruchu a tím pádem zvýšení ekonomické nezávislosti regionu a tedy i udržitelnosti života v něm.
Strategie udržitelného rozvoje Národního geoparku GeoLoci je členěna na několik prioritních oblastí, které na sebe vzájemně navazují a jsou vystaveny do pomyslné pyramidy. Základem takové strategie je fungující partnerství místních subjektů, které propojuje aktivity širokého spektra lokálních aktérů od provozovatelů jednotlivých atraktivit, přes vědecko-výzkumná pracoviště až po poskytovatele služeb v cestovním ruchu. Dalším nezbytným předpokladem je poznání hodnot území a to nejen geologických, ale i obecně přírodních a kulturních, jejich ochrana a následná interpretace, zahrnující i osvětu, díky které by se mělo předejít nežádoucí devastaci těchto kvalit regionu. Atraktivní interpretace a fungující návštěvnická infrastruktura jsou vhodnými předpoklady rozvoje šetrného cestovního ruchu, především geoturismu. Vrcholem takto vystavené pyramidy, tedy vyváženého úsilí ve všech zmiňovaných úrovní, je udržitelně fungující Národní geopark GeoLoci.
Pyramida priorit strategie udržitelného rozvoje
Kontakt:
GeoLoci o.p.s.
Svojšín 1
349 01 pošta Stříbro
Email: info@geoloci.cz
