Řídícím subjektem národního geoparku Egeria je Muzeum Sokolov, které je příspěvkovou organizací Karlovarského kraje. Muzeum Sokolov je specializované na rudné a uhelné hornictví a návazné průmyslové obory, dále je prezentována flóra a fauna regionu, vývoj řemesel, produkce porcelánu, krajek a hudebních nástrojů. Na hornictví jsou zaměřeny pobočky muzea v Krásně (hornický skanzen v areálu dolu Vilém) a v Jáchymově (zpřístupněná Štola č. 1).
Národní geopark Egeria leží v nejzápadnější části České republiky, kde pokrývá zhruba dvě třetiny Karlovarského kraje. Spolu s geoparkem Geoloci tvoří českou část přeshraničního Česko-Bavorského Geoparku (obr. 1).
Osou geoparku Egeria je řeka Ohře, pramenící jako jedna z mála našich řek mimo české území (obr. 2). Po překročení hranice protéká směrem k východu nejdříve Chebskou a poté Sokolovskou pánví, kterými začíná přes 170 kilometrů dlouhý podkrušnohorský prolom.
Chebsko jednou ze seismicky nejaktivnějších oblastí ve střední Evropě, s pozoruhodnými projevy nejmladší sopečné činnosti v Čechách, Komorní a Železnou hůrkou. Tektonická stavba a dozvuky vulkanismu jsou příčinou vývěrů desítek minerálních pramenů. Léčivé prameny ve Františkových Lázních jsou využívány již od středověku. Nedaleká Národní přírodní rezervace Soos je přístupná naučnou stezkou po dně dávno vyschlého solného jezera s tzv. mofetami, vývěry „suchého“ oxidu uhličitého (obr. 3).
Sokolovská pánev je vyplněna třetihorními sedimenty s mocnými hnědouhelnými slojemi. Intenzivní těžba uhlí na Sokolovsku, do té doby zemědělské krajiny proslavené zejména kvalitním chmelem, začala ve druhé polovině 18. století. Zakládání velkolomů a rozsáhlých výsypek ve druhé polovině minulého století změnilo region na měsíční krajinu. S postupným útlumem těžby je území revitalizováno na zemědělské a lesní porosty, vodní plochy a rekreační zóny.
Na severu se zdvihají Krušné hory. Řada jejich vrcholů přesahuje tisícimetrovou nadmořskou výšku, zejména Plešivec (1028 m), Božídarský Špičák (1115 m) a za hranicemi geoparku přiléhající saský Fichtelberg (1214 m) a nejvyšší vrchol pohoří Klínovec (1244 m). Nádherné jsou krušnohorské louky, rozsáhlé plochy pokrývají rašeliniště se specifickou faunou a flórou (obr. 4). V lesnatých terénech plných tajemných roklin a skalisek se skrývá jedna z nejbohatších rudních oblastí Čech (obr. 5). S rýžovnickými kopečky, důlními propadlinami, zabořenými ústími štol a zarostlými odvaly se setkáváme doslova na každém kroku (obr. 6).
Při úpatí Slavkovského lesa se řeka Ohře zařezává do pevných hornin hlubokým kaňonovitým údolím. V sedimentech nejstarších třetihor bohatých na rostlinné fosilie vznikla řada jeskyň a pseudokrasových skalních forem, v žulách karlovarského masívu pak romantické skalní útvary Svatošských skal (obr. 7).
Žulové intruze utuhly v několikakilometrové hloubce v kořenech tzv. variského horstva před 320 milióny let. Tehdy bylo vyvrásněno mohutné pohoří velikosti dnešního Himálaje, které se táhlo od Pyrenejí přes Český masiv až po Svatokřížské hory v Polsku. Během stovky miliónů let trvající eroze byly nadložní horniny odneseny a žulové plutony se ocitly na zemském povrchu. Byl jím i karlovarský masiv, složený z různých typů granitoidních hornin. Patrně nejznámější je loketská žula s charakteristickými velkými krystaly draselného živce, tzv. karlovarskými dvojčaty.
Od konce křídy, tj. zhruba před 60-70 milióny let, došlo v podmínkách teplého a vlhkého klimatu k intenzivnímu zvětrávání žulových hornin a vzniku mohutných ložisek kaolinu, významné suroviny pro porcelánový a papírenský průmysl. Karlovarská kaolinová oblast patří mezi nejvýznamnější v Evropě.
Minerální vody a termální prameny učinily z území geoparku světově proslulou oblast. Díky nim vznikla významná centra tzv. lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně (obr. 8). Karlovy Vary byly založeny císařem Karlem IV. kolem roku 1350. Unikátem jsou místní termální prameny, mezi kterými vyniká 72 stupňů horké Vřídlo (obr. 9). Historické památky a tradice lázeňské léčby doplňují různé možnosti aktivního odpočinku, kultury a zábavy. Oblíbenými regionálními produkty jsou lázeňské oplatky, bylinný likér becherovka, sklo a porcelán.
Přírodně nejcennější území jižně od Karlových Var je součástí Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Slavkovský les je hornatý ostrov zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody s hlubokými lesy a bezednými slatinami a rašeliništi (obr. 10). Ne vždy tomu tak bylo i v minulosti, kdy těžba cínu a dalších kovů umožnila nevídanou prosperitu regionu. Střediskem důlní činnosti byla města Horní Slavkov a Krásno. Některé báňské památky se staly vyhledávanými turistickými cíli, jmenujme alespoň národní kulturní památku Důl Jeroným (obr. 11) a hornický skanzen Krásno (obr. 12).
Geologicky mimořádně zajímavý je ve Slavkovském lese tzv. mariánskolázeňský komplex, který vznikl vyvlečením čedičových hornin prvohorního oceánského dna na švu mezi jednotkami saxothuringika (krušnohorsko-durynská soustava) a bohemika (středočeská oblast). Specifické skalní podloží s výskytem vzácné flóry tvoří ostrůvky a tělesa hadců (serpentinitů), exotických hornin majících původ v hlubinách zemského pláště (obr. 13).
Kulturně-vědecký význam krajiny utvářely světové osobnosti geologie jako Georgius Agricola, Johann Wolfgang Goethe, Kašpar Šternberk, Marie Curie-Sklodowská a řada dalších. Pro území geoparku Egeria je charakteristická neobyčejná pestrost zastoupených hornin a minerálů (obr. 14). Některé klasické mineralogické lokality jsou už od 17. století zmiňovány v učebnicích a odborných publikacích. Řada minerálních druhů, a je jich několik desítek, zde byla dokonce objevena vůbec poprvé. Mnohá naleziště patří co do počtu popsaných minerálů ke světově nejbohatším, zde vyniká zejména Jáchymov.
Ve třetihorách postila území silná sopečná činnost. Erozí ohlodaná torza vulkánů a lávových příkrovů dnes často tvoří nápadné kopce. V některých byly založeny kamenolomy, které odkrývají vnitřní stavbu sopečných těles (obr. 15). Jiné, např. Andělská Hora, posloužily jako ideální místo ke stavbě hradů. Ale nejen na vulkanických tělesech se vypínají hradní stavby. Loketský hrad na žulovém skalisku v ohybu řeky Ohře byl za Lucemburků několikrát sídlem členů královského rodu (obr. 16). S Loktem v minulosti soupeřil Bečov nad Teplou. V bečovském zámku je uložen relikviář sv. Maura, který je po korunovačních klenotech druhou nejvýznamnější relikvií v rámci celé České republiky. Chebský hrad, zčásti postavený z tmavé čedičové horniny Komorní hůrky, je jedinečnou ukázkou císařské falce.
Národní geopark Egeria je jedinečným regionem, ve kterém geologická stavba od počátku existence lidské společnosti podmiňuje její kulturní a hospodářský rozvoj. Demografické a politické změny po druhé světové válce zcela přerušily přirozený vývoj, v novém miléniu dochází k postupnému hospodářskému oživení regionu, k opětovné obnově zpřetrhaných vazeb s německými sousedy a k realizaci společných přeshraničních projektů. Mezi ně patří i projekt Česko-Bavorského Geoparku, jehož je Národní geopark Egeria významnou součástí.
Kontakt:
Národní geopark Egeria
Muzeum Sokolov
p.o. Karlovarského kraje,
Zámecká 1, 356 01 Sokolov
Email: Jiri.Loskot@geopark.cz