Geopark Železné hory se rozkládá v centrální části České republiky na rozhraní Pardubického kraje a kraje Vysočina. Plocha geoparku je krásných 777 km2. Jako jediný z existujících českých geoparků je zřizován soukromou společností Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o., která sídlí v historické části města Chrudim. Zde je i sídlo samotného geoparku. Ačkoliv se jedná o aktivity soukromé společnosti, jsou tyto aktivity úzce provázány s činností desítek partnerů na území celého geoparku a ve svém důsledku vedou k propagaci území Železných hor a k rozvoji cestovního ruchu v celé oblasti. Celé území je z pohledu cestovního ruchu a destinačního managementu velmi segmentované a právě geopark je hlavním spojujícím článkem všech hlavních aktérů.
Historie Země schovaná v logu
Železné hory a přilehlé oblasti spadající do geoparku jsou „geologickým smetištěm“ České republiky. Pestrost geologických celků je obrovská, což dokládá i více než sto druhů hornin popsaných na tomto relativně malém území. Geologická pestrost je doplněna i množstvím geologických a geomorfologických fenoménů. V kombinaci s dobrou dopravní dostupností, výborným zasíťováním turistickými a cykloturistickými trasami a relativně malou rozlohou se z geoparku stává geologická učebnice pod širým nebem, kterou lze „prostudovat“ za dva až tři dny.
Geologická pestrost se promítá i do loga geoparku, které je tvořeno pěti dlaždicemi s celkovým vyzněním tělesa Železných hor. Každá dlaždice poté prezentuje svou barevností jedno z pěti hlavních témat geoparku. Celá barevná škála se pak promítá i do všech materiálů o geoparku nebo nějak s geoparkem souvisejících. Modrá – hydrogeologie, růžová – hlubinné vyvřeliny, zelená – druhohorní usazeniny, šedá – starohorní horniny, fialová – prvohorní horniny.
Geopark Železné hory tedy není zaměřen na jedno konkrétní geologické téma, ale snaží se uchytit geologii jako celek a tak jí také prezentovat.
Historií Země za dva dny
Geopark Železné hory v sobě ukrývá téměř 700 milionů let starou historii Země. Nejstarší starohorní formace zachycují jak bouřlivou sopečnou činnost, tak i mrazivá období zalednění. Snad největší devizou této doby jsou ložiskové akumulace rudních i nerudních minerálů, které byly na území geoparku v minulosti intenzivně těženy, ať už formou lomů (Chvaletice) nebo důlním způsobem (Litošice). Dnešní pozůstatky těžby jsou velmi skromné, ale i tak dokládají intenzivní montánní aktivity.
Na starohory plynule navazují prvohory se svým hlavním symbolem – trilobitem. Na území geoparku jsou alespoň v minimální míře zaznamenána všechna období prvohor, nejvíce pak kambrium a ordovik. I pověstný symbol v podobě trilobita se zde dá nalézt. Nicméně se jedná o velkou vzácnost v podobě několika prvních desítek kusů. S prvohorami je nejvíce spojena těžba silursko-devonského vápence v oblasti mezi Prachovicemi a Vápenným Podolem a její následné zpracování ve starých vápenkách. Tato těžba po stovky let ovlivňovala místní život, krajinu i architekturu a po právu jí je v geoparku věnována velká pozornost.
Konec prvohor je spojen se vznikem hlubinných vyvřelin, v našem případě s tělesem železnohorského plutonu a na něj vázaných rudních i nerudních ložisek (Běstvina, Chotěboř, Březinka). Pluton se nachází v centrální části geoparku a je jakýmsi geologickým srdcem celé oblasti. Těžba hlubinných vyvřelin – žul a granodioritů – se zásadním způsobem vryla do krajiny mezi Libkovem a Skutčí. V této oblasti se nacházejí desítky zaniklých lomů a lůmků a několik lomů činných, kde lze pozorovat přerod kamene v žulovou kostku a v další kamenické výrobky. Historie a současnost těžby je nesmírně zajímává a tvoří další pilíř geoparkových aktivit.
Geologický čas již plyne rychleji a naše kroky směřují do období druhohor. To je v geoparku hojně zastoupeno křídovými usazeninami. Díky pestrosti prostředí vzniku jednotlivých hornin, lze za jeden den spatřit písčitou pláž, dynamické příbojové prostředí, bažiny nebo se můžeme ponořit do různých mořských hloubek. Řada prostředí je doprovázena i specifickým zkamenělým životem.
Geologické putování začalo a také končí sopečnou činností, tentokrát tou třetihorní, která je zastoupena drobnými tělesy v Luži, jejichž tvar evokuje myšlenku druhých Trosek v Čechách.
Jako modrá niť se celým geoparkem táhne téma hydrogeologie. Ať už v podobě řeky Chrudimky anebo mnohem více jako podzemní voda, která na vrcholcích spadne v podobě kapky a v okrajových částech geoparku je jímána pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. S nadsázkou můžeme hovořit o „ živé vodě z hor“.
Živá neživá geologie
Celou jednu třetinu území geoparku tvoří Chráněná krajinná oblast Železné hory, řada dalších území je vyhlášena jako přírodní památka či přírodní rezervace. Ochrana území Železných hor je v přímé úměře s geologickou pestrostí tohoto území. Nebýt právě této pestrosti neexistovala by ani bohatá a často vzácná směs fauny a flóry.
Pestré geologické podloží a různost povrchů, spolu s mnoha dalšími vlivy, podpořily vznik rozdílných společenstev rostlin a na ně vázaných živočichů. Nejcennější části Železných hor jsou chráněny ve 24 zvláště chráněných územích. Některá z nich jsou přístupná pouze po značených turistických trasách.¨
Role geoparku ve vědě a vzdělávání
Jak již bylo výše uvedeno, Geopark Železné hory je pomyslnou geologickou učebnicí pod širým nebem. Díky dobré poloze ve středu České republiky je tak ideálním terénem pro vzdělávání žáků základních a středních škol, stejně tak i pro vzdělávání samotných pedagogů. Několik již realizovaných projektů v této oblasti ukázalo mezery v geovědním vzdělávání na školách a naopak výhody a možnosti jejich aplikace přímo na území geoparku. Pilotním a zcela inovativním se stal projekt „Geovědy“ (www.geovedy.cz), v němž bylo komplexně proškoleno 110 pedagogů základních a středních škol Pardubického kraje. Nyní jsou vzdělávací aktivity směřovány na školní kolektivy, kdy vznikají sady výukových materiálů pro jednotlivé ročníky, exkurzní trasy a inovativní vzdělávací materiály. Vše je co nejvíc zaměřeno na samotný geopark.
Vzdělávací aktivity geoparku však nejsou zaměřeny pouze na školou povinné skupiny, ale směřují i na vysokoškoláky. Zde je vzdělávání realizovány formou spolupráce na závěrečných pracích, samotnou výukou zaměstnanců geoparku na specializovaných odborných seminářích nebo pořádáním mapovacích kurzů pro studenty geologických oborů. Výuka není orientována pouze na geovědní problematiku, ale také na geoturismus a jemu příbuzné obory.
Vědecký výzkum Železných hor je úzce spojen s aktivním výzkumem lokalit a jevů v oblasti geoparku. Tento výzkum byl po dlouhou dobu zanedbáván a Železné hory se postupně staly obávaným terénem i pro mnohé geologické kapacity. V současnosti, v kombinaci se vznikem geoparku, se tento trend mění a do Železných hor se opět odborníci vracejí a svým způsobem znovu objevují zdejší geologii.
Geoturismus – budoucnost geoparku
Současná geoturistická nabídka je zastoupena několika geovědními naučnými stezkami (první geologická cyklostezka MAGMA, Stezka kolem prachovického lomu s atraktivními výhledy přímo do lomu a další), geologickými expozicemi pod širým nebem (Expozice leštěných horninových desek v Chrudimi, venkovní expozice v Heřmanově Městci, Malči či Chotěboři) a muzeálními expozicemi (Muzeum vápenictví v Berlově vápence u Třemošnice, Muzeum kamene a obuvi ve Skutči nebo Městské muzeum Chrast).
Geopark spojuje celé území Železných hor a svými aktivitami nabízí nové možnosti a témata pro rozvoj geoturismu, stejně tak nabízí i konkrétní geoturistické projekty a produkty. V roce 2014 je realizován projekt budování základní geoturistické infrastruktury na 40ti vybraných lokalitách, dále je realizován školící kurz pro geoprůvodce. Kombinací těchto kroků se otevírá možnost tvorby cílených geoturistických balíčků zaměřených na různá témata.
K větším projektům patří tvorba sítě vstupních bran do geoparku ze všech hlavních směrů, které by měly mít podobu návštěvnických a vzdělávacích center (Podhůra, Pasíčka a další).
Geoturistické balíčky jsou ve svém zrodu a v současnosti existují tři jednodenní exkurze pro školní kolektivy na téma „Putování za vodou“, „Jak vznikne dlažební kostka“ a „Živý svět zkamenělin – stopy života“.
Kontakt:
Mgr. Jan Doucek
Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o.
U Vodárny 137, 537 01 Chrudim