PRVNÍ GEOPARK PODPOROVANÝ UNESCO V ČESKÉ REPUBLICE
Abstrakt
Geologické dědictví hluboce ovlivňuje společnost. Evropské geoparky patří mezi oblasti s geologickým dědictvím mezinárodního významu, které je využíváno k podpoře udržitelného rozvoje společnosti. Přitom spojují přírodní dědictví se všemi dalšími pozoruhodnostmi, mezi které patří archeologické, historické a kulturní památky atd. Tyto prostředky využívají v duchu UNESCO a to pro vědu, vzdělávání, komunikaci s veřejností a udržitelný rozvoj. Globální síť národních geoparků (GGN), která byla založena v roce 2004 pod patronací UNESCO, tvořilo v roce 2011 jen 77 území ve 25 státech po celém světě. Cílem globální sítě geoparků je ochrana a zachování geologického dědictví, které jsou prostředkem pro udržitelný ekonomický rozvoj místních komunit. Iniciativa UNESCO na podporu geoparků reaguje na silnou potřebu vyjádřenou v mnoha zemích pro mezinárodní rámec k zachování a zvýšení hodnoty dědictví Země, krajiny a geologických formací, které jsou klíčovými svědky historie planety. Ochrana a udržitelný rozvoj geologického dědictví a geodiverzity pomocí geoparků přispívá k naplňování Agendy 21 přijaté na Konferenci OSN v roce 1992. Geopark Český ráj je členem EGN a GGN od roku 2005. V geoparku Český ráj se vyskytují na 700 km2 rozmanité geologické pozoruhodnosti, které představují širokou škálu geologických procesů. Území geoparku je pozoruhodné nejen z geologického hlediska. V aktivitách geoparku se spojuje neživá příroda, s živou přírodou i s činností člověka.
Úvod
Geopark Český ráj byl přijat mezi evropské geoparky v roce 2005 (Řídkošil,2005). Představuje jediné území, které je v České republice národním, evropským i globálním geoparkem pod patronací UNESCO. Prestižní zařazení do prestižní skupiny není samozřejmostí a je nezbytné ho potvrzovat každodenními aktivitami. Proto není divu, že než se území stane geoparkem pod patronaci UNESCO, uplyne i několik let. V srpnu 2011 bylo na celém světě v této kategorii jen 77 geoparků ve 24 zemích a v Evropě pracovalo 43 geoparků v 17 státech. V roce 2010 České geoparky podepsali formální dohodu s Ministerstvem životního prostředí České republiky, čímž vznikla síť Českých národních geoparků.
Geologická charakteristika území
Široká škála geologických fenoménů na území Geoparku Český ráj dává obraz o geologické historii Země a zároveň dokládá význam přírodních podmínek pro ekonomický a kulturní vývoj společnosti v průběhu šesti tisíciletí. Severovýchodní část geoparku patří do mladopaleozoické podkrkonošské pánve, která je situována jižně od elevace krkonošsko-jizerského a železnobrodského krystalinika. Podkrkonošská pánev je tvořena vulkanosedimentárním komplexem říčního a jezerního původu, který byl ukládán v intervalu westphal D až střední trias (Prouza a Tásler 2001). V převážně červeně zbarvených uloženinách permokarbonu je několik obzorů šedých a pestrobarevných jílovců, prachovců a vápenců, někdy bitumenních, s unikátní fosilní faunou a flórou. Mandlovcové facie andezitů jsou nalezištěm polodrahokamů včetně známých achátů. Jihozápadní část geoparku náleží převážně marinním sedimentům české křídové pánve. Sedimenty svrchní křídy v intervalu cenoman-coniak jsou vyvinuty jak ve facii kvádrových pískovců tak ve slinité facii (turonské opuky a jílovitovápnité pískovce). Sedimenty cenomanu vystupují na povrch ve formě tektonicky vztyčených hřbetů (Maloskalsko, Suché skály) či jako morfologické kvesty (Kozákov). Dominantním prvkem CHKO Český ráj a geoparku jsou kvádrové pískovce, které laická veřejnost zná jako skalní města. Tento pískovcový fenomén tvoří základ výrazného reliéfu krajiny,v hydrogeologii slouží jako kolektor podzemních vod, a některé písky jsou využívány jako kvalitní sklářská surovina. Tektoniku částečně řeší práce Coubala (1987) a Grygara (2004). Geologický vývoj území významně ovlivnila vulkanická činnost. Ve spodním permu docházelo opakovaně k rozsáhlým efuzím andezitových láv (Schovánková, 1989; Ulrych et al., 2002, Stárková et al., 2011). Dutiny láv, stejně tak jako autoklastické brekcie byly druhotně mineralizovány různými acháty, chalcedony a dalšími odrůdami oxidu křemičitého. Ve svrchním autunu vytvořily mohutné erupce ryolitového magmatu pyroklastické proudy, které byly uloženy ve formě ignimbritů známých z linie výchozů mezi Hodkovicemi a Tatobity. Asi nejznámějším projevem vulkanismu v Českém ráji jsou Trosky miocénního stáří (Rapprich et al., 2007). Nejmladší vulkanická aktivita v pliocénu vytvořila významné těleso láv, které se táhne od Kozákova k Semilům. Magma při svém výstupu nabralo xenolity svrchního pláště, které jsou důležité k pochopení stavby svrchního pláště pod Českým masivem (Christensen et al. 2001, Konečný et al. 2006). Dynamický geologický vývoj pokračoval na území Geoparku Český ráj i v kvartéru, kdy vznikal terasový systém Jizery a přítoků.
Zachování geologického dědictví
Zachování geologického dědictví- udržitelný rozvoj – vzdělávání, to jsou tři pilíře, na kterých stojí činnost evropských geoparků. Mimořádně cenná území využívají výjimečné přírodní i kulturní dědictví různým způsobem. Z tohoto hlediska vznikají odlišné kategorie území. V roce 1872 vznikl Yellowstonský národní park v USA jako první na světě. V Evropě se národní parky objevily ve Švédsku v roce 1909. Evropské národní parky udržovaly svá území chráněná před jakýmkoli lidským zásahem, zatím co americké vytvářely svoji infrastrukturu tak, aby zvyšovaly turistický ruch. Postupně se většina národních parků na celém světě změnila v atraktivní turistické zóny s rekreačním i vzdělávacím cestovním ruchem. Dnes je na světě okolo 1500 národních parků. Od 50. let 20. století vznikaly chráněné krajinné oblasti, kterých je jen v Evropě více než 600. V roce 1976 byl Yellowstone vyhlášen za první biosférickou rezervaci. Kategorie biosférických rezervací, kterých je téměř pět set ve 100 státech světa, spojuje zachovaní biodiversity s ekonomickým rozvojem území. Od roku 1978 organizace UNESCO vytváří Seznam světového dědictví. Jejich jedinečnost z těchto destinací vytváří významné prvky rozvoje cestovního ruchu. Od roku 1997 vznikají první kulturní parky, které směřují k využití území pro aktivity volného času. Ve Španělsku a Rakousku tak kulturní parky spojují různé typy přírodních pozoruhodností s kulturním dědictvím. Nejnovější typ využití krajiny představují od roku 2000 evropské geoparky, které vynikají geologickým dědictví i všestrannými aktivitami.
Geoparky
Geoparky představují území s výjimečným geologickým dědictvím, které poskytuje obraz o vývoji Země a objasňuje význam přírodního bohatství pro minulý, současný i budoucí rozvoj společnosti (Mc Keever a Zouros, 2005). Přispívají k ochraně přírodního dědictví a zároveň nabízejí nové možnosti pro rozvoj území, na kterém se nachází (Zouros, 2004). Geoparky zahrnují lokality tzv. geotopy, které jsou výjimečné z hlediska vědeckého výzkumu, estetické hodnoty a osvětového využití, a které představují geologické dědictví a bohatství státu a jsou jen obtížně přemístitelné (Zouros et. al., 2003). Historie geoparků je krátká, ale úspěšná. Ve srovnání s ostatními kategoriemi představují náročnou a velmi výběrovou variantu rozvoje území, která funguje ve Francii, Německu, Řecku, Španělsku, Itálii, Irsku, Velké Británii, Rakousku, Rumunsku, České republice, Portugalsku, Norsku, Chorvatsku, Finsku, Maďarsku, Slovensku a Polsku. Geoparky UNESCO představují novou ideu, která se od roku 2004 intenzivně prosazuje také ve světě. V současnosti se rozvíjejí v Asii, Americe, Austrálii, Pacifické oblasti a připravují se v Africe. Většina geoparků disponuje přírodními krásami, bohatým geologickým a kulturním dědictvím, ale má poměrně slabě rozvinutý ekonomický potenciál. Proto je jejich vytváření chápáno jako jedna z možností, jak využívat přírodní, archeologické i kulturní hodnoty k rozvoji území. K typické činnosti geoparků patří geoturismus a různé kulturní, sportovní, společenské a vzdělávací akce pro širokou veřejnost. Evropské geoparky představují možnost šetrného využití geologického a kulturního bohatství území v souladu s principy udržitelného rozvoje. Jediným geoparkem pod patronací UNESCO na území České republiky je od roku 2005 Český ráj. Český ráj je cenný nejen Prachovskými, Klokočskými nebo Suchými skalami nebo Příhrazským, Hruboskalským a Betlémským skalním městem. Na jeho území se nacházejí jedinečné jeskyně, pozůstatky sopečné činnosti nebo naleziště vzácných zkamenělin i drahých kamenů. Toto území je jedinečnou učebnici geologie, která nabízí nepřeberné množství zajímavostí pro každého, kdo se chce seznámit s tím, jak Země funguje. Geologické procesy jsou přibližovány veřejnosti tak, aby do území přitahovaly turisty. Proto je tak důležitý vysoký stupeň poznání geologické stavby území. V geoparku Český ráj v rámci úkolu vědy a výzkumu Ministerstva životního prostředí probíhal v letech 2008 až 2010 pod vedením České geologické služby geologický výzkum (Projekt VaV MŽP SP/2e6/97/08). Pod názvem „Evropský geopark UNESCO Český ráj-vytvoření geoinformačního systému pro rozvoj regionu a ochranu geologického dědictví“, je obsažena práce více než čtyřiceti specialistů z různých geologických oborů, kteří zkoumali část území geoparku, významné potopy, ale také geohazardy, jako např. sesuvy i území ohrožovaná záplavami. Geologické pozoruhodnosti v rámci geoturismu doplňují místní přírodní, archeologické, historické, etnografické a kulturní atraktivity. Na území geoparku Český ráj existují stovky tradičních deskových informačních panelů pro turisty, které v přírodě často představují cizí prvek. Informační tabule ze dřeva nebo s kovovou konstrukcí jsou zastaralé a nedostačující. Sdělení je omezené jejich velikostí, údržba je obtížná a při poškození je výměna drahá. Proto jsou v geoparku v rámci projektu „Informační technologie pro rozvoj geoturismu v evropském Geoparku UNESCO Český ráj“ vytvářeny (MŽP č. 99/5/330/09) taggové body, které umožňují přístup pomocí mobilů k informacím rovnou na místě.
Geoturismus
Geoparky ve své činnosti využívají tzv. geoturismus, který je zaměřen na poznání geologického dědictví a krajiny. Geoturismus, jako nové odvětví v rámci světového turismu, má v tomto směru značný potenciál a umožňuje ekonomický rozvoj území. Tyto aktivity jsou založené především na zážitcích, které vycházejí z aplikací výzkumu. V programech nechybí ani netradiční vzdělávání, které přibližují to, jak příroda funguje. V nabídce geoparku jsou vzdělávací, turistické programy. Prosazováním netradiční rekreace a turistiky představuje další šanci pro rozvoj obcí i regionu. Geopark UNESCO Český ráj ve spolupráci připravil v rámci regionálního operačního programu projekt Geopark UNESCO Český ráj – centrum geoturismu (ROP NUTS II. CZ 1.13/3.2.00/02.00200). Program má pomoci udržet charakter území, jeho přírodní bohatství, historické a kulturní dědictví i kvalitu života obyvatel, a to na základě principů udržitelného rozvoje. K tomu všemu napomáhá aktivní zapojení místních obyvatel do revitalizace a údržby území. Smyslem je také snížit jednostranné vytěžování omezeného okruhu přírodních památek, které je někdy na hranici jejich kapacity. Projekt regionálního operačního programu je v souladu s prioritní osou Cestovní ruch a naplňuje záměry, ke kterým patří zvýšení efektivity využití zdejšího potenciálu pro rozvoj regionu. K důležitým úkolům patří vytvoření sítě geoprůvodců včetně metodiky jejich školení. Poznávat geopark Český ráj a užít si jeho atmosféru je mnohem jednodušší s někým, kdo zná jeho zajímavosti. Pro náročné cestovatele přichází geopark s novou nabídkou geoprůvodců. Tato služba je ve světě osvědčená a žádaná. Zavedením sítě geoprůvodců na trh cestovního ruchu v České republice vznikl nový produkt, který přispívá ke kvalitním zážitkům i netradičnímu vzdělávání návštěvníků. To má pozitivní dopad nejen na spokojenost návštěvníka, ale stává se přínosem pro místní obyvatele, kteří se zapojují do průvodcovských služeb. Z analýzy poptávky vyplynulo, že zahraniční turisté tyto služby vyhledávají, protože jsou ve světě na ně zvyklí. Geoprůvodcovské služby začínají být poskytovány široké veřejnosti. Cílem těchto snah je dlouhodobý hospodářský růst území založený na spokojenosti návštěvníků. K dalším záměrům patří propagace neprávem opomíjených lokalit. V rámci projektu vzniká databáze dostupných geoturistických cílů, inventarizují se stávající a navrhují nové geologické naučné stezky a expozice v geoparku. Během všech realizačních fází je věnována pozornost propagaci projektu. Tak vznikají nové tištěné i audiovizuální materiály, zaměřené na některé dosud opomíjené geologické fenomény. Společně s partnery se geopark podílí na vytváření jednotného systému průvodcovské a informační služby a vytváří ucelený a jednotný informační systém, který podporuje cestovní ruch a zároveň zohledňuje potřeby místního obyvatelstva. Organizace připravuje propagaci geoparku a vybraných geotopů a propojuje geopark a jeho nabídku se službami cestovního ruchu, čímž vznikají ucelené turistické balíčky. U těch se pak stará i o jejich marketing. Součástí je prezentace geoparku, která probíhá prostřednictvím konferencí a veletrhů a výstav u nás i v zahraničí.
Geopark je prezentován veřejnosti jako přitažlivá turistická destinace, která připravuje různé volnočasové aktivity. Tradiční zájem je o programy spojené s drahými kameny. Zpracování drahých kamenů patří v Geoparku Český ráj k tradičním řemeslům. Návštěvníci poznávají naleziště drahých kamenů a seznamují se s broušením drahých kamenů včetně diamantů. K hojně navštěvovaným patří i s tímto tématem spojené dílnami nebo šperkařskými sympozii. Letošní výstava „ Řekni to šperkem“, která je součástí evropského projektu Comenius, proběhla od července do září v Muzeu Českého ráje. Výstava byla otevřena na závěr programu XXII. mezinárodního sympozia Šperk a drahokam. Je výsledkem spolupráce deseti evropských šperkařských škol, který byl úspěšně prezentován v předních muzeích ve Francii, Belgii, Španělsku a Portugalsku. Na programu Comenius se podílejí školy Stedelijk Instituut voor Handel en Ambachten z Namuru a Institut des Arts, Techniques et Artisanats z Antverp v Belgii, Escola Secundaria Antonio Arroio z Lisabonu a Escola Secundaria Soares Dos Reis z Porto v Portugalsku, Municipal Vocational Training Institute v řeckém Volos, Liepājas Mākslas Vidusskola z Litvy, Istituto d’Arte Benvenuto Cellini z italské Valenzy, Lycée Professionnel Jean Guéhenno z francouzského Saint-Amand. Escuela de Arte n°3 z Madridu a SUPŠ Turnov. Jednotlivé školy představily národní zlatnické techniky a Čechy reprezentoval granátový šperk. Exkurze jsou v geoparku zaměřeny na různé geologické fenomeny. Mezi nejvyhledávanější patří vyhaslé sopky, jeskyně a pískovcová skalní města.
Nové informační technologie v geoparku
Na území geoparku Český ráj jsou pro turisty rozmístěny stovky informačních panelů. Deskové tabule ze dřeva nebo kovu však představují v krajině cizí prvek a mají řadu dalších nevýhod. Jejich sdělení je omezené velikostí, údržba je obtížná a výměna drahá. Velké tradiční cedule mohou být nahrazeny malými taglisty, které nepůsobí v krajině rušivě. Tagy jsou vhodné tam, kde tradiční označení nevyhovuje nebo je nedostačující. Technologie mobilních tagů umožňuje přímý přístup k informacím na místě. Geotagging na území Geoparku Český ráj spočívá ve vytváření webových (URL) tagů popisujících konkrétní objekty a jevy. Projekt vytvoření sítě stezek geotagů v Geoparku Český ráj probíhá ve dvou etapách a zahrnuje území o 700 km2 se zhruba 230 lokalitami. Tematicky pokrývá geologické, geomorfologické jevy, přírodní rezervace i historicky významné stavby a kulturní památky. Pro návštěvníky je snadné a zábavné prozkoumávat určité oblasti Geoparku pomocí geotagů, a tak okamžitě namístě využít zdroj informací. Čtení tagových kódů je atraktivní forma komunikace. Vyfocení je jednodušší, než vypisování dlouhé webové URL adresy ručně nebo vyhledávání údajů v záplavě informací na internetu. Vytvoření informačního systému s geotagy otevírá nový způsob komunikace, která umožňuje obohacovat návštěvu v geoparku o nové zážitky. Systém geotagů je nástrojem pro šíření vzdělanosti, který využívají místní obyvatele, pravidelní návštěvníci i náhodní turisté. Tagy zajišťují snadno přístupné a také přenosné informace. Obsah sdělení lze nahrát do paměti telefonu a podělit se o něj s rodinou a přáteli. Projekt „Informační technologie pro rozvoj geoturismu v evropském Geoparku UNESCO Český ráj – č. grantu 99/5/330/09″ je vytvářen s finanční podporou Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Diskuze
Evropa je s více než dvaceti obyvateli na kilometr čtvereční světadílem s nejhustším osídlením, které, je šestkrát větší než např. v Africe. Neolitický člověk začal měnit životni prostředí po skončení poslední doby ledové. Zemědělství, které vzniklo na Středním východě, bylo předzvěstí velkého rozmachu techniky a urbanizace. O řadu století později dala lidem nové možnosti průmyslová revoluce, která zrychlila výrobu a přinesla radikální změny ve vztahu mezi člověkem a přírodou. To, co se dalo do 18. století ještě označit jako udržitelné využívání zdrojů, se začalo během pouhých dvou století měnit na nepříznivé zasahování do přírodního prostředí, které tak změnilo tvář Evropy a zničilo mnoho z přírodního dědictví. Proto je na Seznamu světového dědictví UNESCO zapsáno jen dvacet přírodních lokalit v Evropě. To vsak neznamená, že má Evropa zanedbanou přírodu. Ve druhé polovině 20. století byla, především v průmyslových zemích, vytvořena řada národních parků a chráněných území. Navzdory vynaloženému úsilí tvoří přírodní dědictví Evropy většinou jen malé ostrůvky obklopené moderní civilizaci. V mnoha případech zmizely různé živočišné a rostlinné druhy v nenávratnu. Geoparky představují novou vizi, soužití člověka s přírodou, která spojuje rozvoj se zachováním přírody pro budoucí generace. Ve srovnání s kategoriemi chráněných území představují náročnou a velmi výběrovou variantu rozvoje území.
Závěrečné shrnutí
Úmluva o světovém dědictví UNESCO sice uznává univerzální hodnoty geologických lokalit, ale mezinárodní systém využití geologického dědictví národního a regionálního významu pro udržitelný rozvoj teprve vzniká. Ochrana a udržitelný rozvoj geologického dědictví a geodiverzity pomocí geoparků tak výrazně přispívá k naplňování Agendy 21 přijaté na Konferenci OSN v roce 1992.
Literatura
COUBAL, M. (1987): Tektonická stavba střední části české křídové pánve a jejího podloží. – MS Archiv ČGS Praha.
GRYGAR, R. (2004): Strukturně tektonická analýza podloží české křídové pánve. In: Uličný, D.: Stratigrafická architektura cenomanu české křídové pánve: vztahy sedimentárních systémů a reaktivace struktur podloží křídy. Závěrečná zpráva. – MS Archiv MŽP Praha.
CHRISTENSEN, N.I., MEDARIS, L.G., WANG, H.F., JELÍNEK, E. (2001): Depth variation of seismic anisotropy and petrology in central European lithosphere: A tectonothermal synthesis from spinel lherzolite xenoliths. – J. Geoph. Res.-Solid Earth, 106, B1: 645-664.
KONEČNÝ, P., ULRYCH, J., SCHOVÁNEK, P., HURAIOVÁ, M., ŘANDA, Z. (2006): Upper mantle xenoliths from the Pliocene Kozákov volcano (NE Bohemia): P-T-fo2 and geochemical constraints. – Geologica Carpathica 57: 379-396.
Mc KEEVER, P., ZOUROS, N. 2005. Geoparks: Celebrating earth heritage,
sustaining local communities. Episodes vol. 28, No 4, p. 274-278.
PROUZA, V., TÁSLER, R. (2001): Podkrkonošská pánev. In: Pešek J.et al.: Geologie a ložiska svrchnopaleozoických limnických pánví České republiky. – ČGS Praha.
RAPPRICH, V., CAJZ, V., KOŠŤÁK, M., PÉCSKAY, Z., ŘÍDKOŠIL, T., RAŠKA, P., RADOŇ, M. (2007 – in review): Reconstruction of eroded monogenic Strombolian cones of Miocene age: A case study on character of volcanic activity of the Jičín volcanic field (NE Bohemia) and estimation of subsequent erosional rates. – Journal of Geosciences 52 (3-4).
ŘÍDKOSIL, T. (2005): Český ráj evropským geoparkem. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší. Sv. 18. Semily-Turnov 2005, s. 288-297.
SCHOVÁNKOVÁ, D. (1989): Petrologie mladopaleozoických vulkanitů podkrkonošské pánve, část I.: Permské bazaltandezity. – 69 stran, MS Archiv ČGS.
STÁRKOVÁ, M., RAPPRICH, V., BREITKREUTZ (2011): Variable eruptive styles in an ancient monogenetic volcanic field: examples from the Permian Levín Volcanic Field (Krkonoše Piedmont Basin, Bohemian Massif) Journal of Geosciences, 56 (2011), 163–180. Praha
ULRYCH, J., ŠTĚPÁNKOVÁ, J., NOVÁK, J.K., PIVEC, E., PROUZA, V. (2002): Volcanic activity in Late Variscan Krkonoše Piedmont Basin: petrological and geochemical constraints. – Slovak Geol. Mag. 8(3-4): 219-234.
ZOUROS, N., MARTINI, G., FREY, M. L., (Ed) 2003. Proceedings of the
2nd European Geoparks Network Meeting: Lesvos, Natural History Museum of the
Lesvos Petrifed Forest, pp. 17-21.
ZOUROS, N. 2004. The European Geoparks Network. Geological heritage
Protection and local development. Episodes vol 27, No 3, pp 165-171.
Kontakt:
RNDr. Tomáš Řídkosil a Mgr. Ivan Matějček
Geopark Český ráj o.p.s.
Skálova 71
+420 481 322 106, ridkosil@muzeum-turnov.cz
