Interpretace krajiny v českých geoparcích

Martina Čtveráková

Interpretace

Jedním z nejdůležitějších poslání geoparků je interpretace krajiny a místního dědictví. Cestovní ruch odehrávající se v geoparcích (tzv. geoturismus) je na kvalitě interpretace přímo závislý. Člověk se v  poslední době čím dál více odcizuje krajině, stává se imunní vůči jejím proměnám a přestává vnímat podstatné detaily. Podobně se z myslí lidí vytrácí kulturně-historické povědomí. Hlubším cílem interpretace místního dědictví je obnovit spojení člověka s krajinou, kulturou a historií a motivovat ho k přemýšlení v širších souvislostech. Prostřednictvím vhodných nástrojů, jakými jsou předávání informací, poskytování zážitků nebo zprostředkovávání emocí lze dosáhnout efektivní interpretace.

Problematikou interpretace a zejména stanovováním cílů a hledáním vhodných metod interpretace krajiny a místního dědictví se zabývá řada odborných prací[1]. Freeman Tilden[2], na nějž navazují další autoři[3], vytvořil několik principů správné interpretace místního dědictví na naučných stezkách. Za nejdůležitější pokládá komplexnost sdělení, kterou lze docílit kombinací různých přístupů, např. přírodovědeckého, historického, kulturního, environmentálního atd. Dále zdůrazňuje potřebu vizualizace při interpretaci jako nenahraditelného prvku, jehož využití má mnohem lepší výsledky než stejná informace podaná psanou formou. Vhodný způsob interpretace působí na návštěvníky i místní obyvatele. Přispívá ke zvyšování informovanosti, podněcuje zájem, poskytuje jedinečné zážitky a v neposlední řadě propaguje místní produkty, rozvíjí místní komunitu a posiluje územní identitu. Spolupráce v místní komunitě (a zejména zapojování dětí) při tvorbě interpretačních materiálů je velmi žádoucí, neboť upevňuje vztah k území prostřednictvím uvědomování si jeho hodnot a výjimečností.

Existuje pestrá škála konkrétních možností interpretace, jež jsou v současnosti v geoparcích využívány. Běžnou formou interpretace jsou informace na panelech na naučných stezkách. Jejich informační hodnota zaznamenává v posledních letech významný pokrok. V současnosti se dají rozlišit tři druhy naučných stezek podle charakteru informačních panelů. Tradiční naučné stezky pouze poskytují informace. Kvalita panelů na těchto typech naučných stezek se ze vzdělávacího hlediska významně liší. Druhým typem jsou prožitkové naučné stezky, na nichž se musí návštěvníci aktivně zapojit do získávání informací. Za třetí typ lze považovat naučné stezky s tagglisty (speciální tabulky s QR kódy, jež lze přečíst pomocí mobilního telefonu s internetovým připojením). Ty se zatím objevují samostatně jen výjimečně, mnohem častějším případem je jejich kombinace s tradičními či prožitkovými informačními panely.

Donedávna téměř neznámou formou interpretace jsou geoprůvodci. Jedná se o průvodce po geoparcích, kteří mají speciální školení připravené geoparkem, po jehož úspěšném absolvování poskytují návštěvníkům populárně-naučným způsobem kompletní informace o oblasti, včetně přiblížení běžného života v regionu. Průvodcovaný cestovní ruch je v zahraničí poměrně běžnou záležitostí, zatímco v Česku zatím příliš rozšířen není[4].

Interpretace prostřednictvím aktivního prožití patří k nejefektivnějším. Z toho důvodu jsou budovány různě tematicky zaměřené interaktivní expozice a organizovány naučné hry a soutěže. Mezi další netradiční způsoby interpretace patří vyprávění pamětníků, jež poskytuje určitou míru autenticity stejně jako tematické festivaly a workshopy v krajině.

Tvorba interpretace je poměrně složitý a časově náročný proces vyžadující mnoho hledisek a především také zodpovědnost zprostředkovatelů informací.

Příklady dobré praxe v interpretaci místního dědictví v českých geoparcích

Informační panely

Běžným způsobem interpretace jsou naučné informační panely, patřící k základním prvkům návštěvnické infrastruktury v každém geoparku. Interpretací informací na naučných panelech se zabývá Anthony McCullagh[5], který poukazuje na časté chyby při jejich tvorbě. Nedostatky jsou často patrné především na starších informačních panelech, které jsou však v současnosti nahrazovány novými se sofistikovanějšími metodami interpretace. V geoparcích se důsledně dbá na srozumitelnost a vhodnost informačních panelů na naučných stezkách pro vzdělávání. Tvorba naučných panelů je záležitostí správců geoparků, kteří by měli při přípravě panelů spolupracovat s odborníky na daný obor, jemuž se panel věnuje, dále pak s pedagogy, ale i se znalci lokálního prostředí a s místními obyvateli.

Tagglisty

Moderní způsob interpretace využívající nové technologie se objevuje s tagglisty (vysvětlení viz předchozí část). Naučné stezky využívající pouze tagglisty jsou v Česku výjimečné. Setkat se s nimi lze např. v Geoparku Vysočina[6], kde se nachází tři navzájem propojené virtuální naučné stezky s devíti zastaveními. Tagglisty mají hned několik pozitiv. Jelikož jsou malých rozměrů, jejich lokalizace nepůsobí v krajině jako rušivý element, např. na rozdíl od některých rozměrných klasických informačních panelů. Po technické stránce jsou snadno udržovatelné, opravitelné či vyměnitelné. Uživatelská hodnota je také nezanedbatelná zejména z hlediska mladších generací, které ztrácí o klasické naučné panely zájem a interpretace prostřednictvím mobilních telefonů či tabletů je pro ně více atraktivní. Tagglisty se postupně rozšiřují do všech českých geoparků, avšak zatím tvoří převážně doplněk klasických informačních tabulí.

Workshopy a festivaly

Praktické ukázky řemesel či výroby místních produktů patří mezi vyhledávané turistické atraktivity. Návštěvníci si mnohdy mohou sami alespoň z části vyzkoušet výrobu, což ještě zvyšuje jejich zájem. Festivaly se konají v rámci dalších akcí pořádaných geoparky, např. při příležitosti Dne řemesel v Národním geoparku Český ráj nebo samostatně. Zdařilý workshop s názvem Krajina žije! se uskutečnil v Národním geoparku GeoLoci[7] jako přeshraniční projekt v rámci Česko-bavorského geoparku. Jeho myšlenkou bylo podpořit netradiční formy interpretace a vnímání krajiny a poukázat na vliv člověka na krajinný ráz. Účastníci workshopu vytvářeli svá díla z místních materiálů a následně je instalovali do krajiny s citlivostí ke krajinnému rázu.

Geoprůvodci

Průvodci po geoparcích aktivně fungují v Národním geoparku Český ráj, v geoparcích Železné hory[8], Podbeskydí a Geopark Joachima Barranda[9] se na geoprůvodcovskou činnost teprve připravují. Zprostředkovávání informací verbální formou je dalším v zahraničí hojně využívaným způsobem interpretace. Průvodce musí mít perfektní znalosti o místní krajině, kultuře a historii. Zároveň by měl mít předpoklady pro tuto činnost, především schopnost organizace a poutavého vyprávění. Geoprůvodce by měl prostřednictvím populárně naučného výkladu podněcovat návštěvníky k zájmu o lokalitu a motivovat je k aktivnímu zapojení do získávání informací.

Hry a soutěže a interaktivní expozice

Aktivní zapojování návštěvníků do získávání informací a názorné ukázky patří mezi stěžejní části interpretace v geoparcích. Geopark Kraj blanických[10] rytířů přinesl interpretaci v podobě známé hry geocaching. Návštěvníci musí nalézt podle souřadnic tzv. „keš“, z níž se dozví další informace o navštívené lokalitě. V Národním geoparku Železné hory[11] mají návštěvních možnost vyzkoušet si tzv. questing, neboli cestu za poznáním. Tato hra přináší vzdělání i zábavu, neboť návštěvníci nacházejí podle indicií další a další prvky vedoucí k odhalení závěrečného „pokladu“. Do vytváření této hry je možné zapojovat i děti, v zahraničí je poměrně běžné, že questing vymýšlejí žáci v rámci výuky. Interaktivita expozic návštěvnických center či výstav je velice žádaným prvkem, na což postupně reagují správy českých geoparků. Například Geopark Jeseníky[12] připravil pro návštěvníky interaktivní expozici zaměřenou na dobývání a využití břidlice. Dále byla v rámci Národního geoparku Železné hory vytvořena putovní interaktivní výstava zaměřená na geologii a život v tomto regionu.

Živoucí dědictví

Vyprávění historických událostí, příběhů a legend místními pamětníky má velkou přidanou hodnotu v podobě získávání autentických zážitků a rozmanitého úhlu pohledu na navštívenou oblast. Podobně místní řemeslníci, kteří často využívají přírodní materiály, spojují krajinu s místní kulturou a jako nositelé tradice jsou pro interpretaci lokálního prostředí nesmírně cenní. V Národním geoparku Český ráj je ukázkovým příkladem živoucího dědictví Iveta Dandová[13], jež se věnuje ruční výrobě předmětů z orobince. Hrdost místních obyvatel na zachované tradice a jejich představování návštěvníkům posiluje regionální vědomí a zvyšuje sepjetí s místní krajinou.

Literatura:

BEŇKOVÁ, V., ČINČERA, J. (2010): Prožitkové naučné stezky jako prostředek environmentální interpretace krajiny. Envigogika: Charles University E-journal for Environmental Education, roč. 5, č. 2, s. 1-19.

ČERVENKOVÁ, K. (2014a): Kamenné poklady blanických rytířů. Geopark Kraj blanických rytířů

DANDOVÁ, I. (2014): Výrobky z orobince[online]. Dostupné z <http://www.orobinec.cz/> (cit. 10. 5. 2014)

DOUCEK, J. a kol. (2013): Geoprůvodce. Speciální průvodce po geoparku Železné hory. Vodní zdroje Chrudim, 157 s.

DUNCAN, J., DUNCAN, N. (2010): (Re)reading the landscape. In: Environment and planning: Society and space, roč. 6, č. 2, s. 117 – 126.

GEOLOCI (2014): Krajina žije![online]. Dostupné z <http://geoloci.webnode.cz/krajina-zije-/> (cit. 17. 4. 2014)

GEOPARK VYSOČINA (2014). Dostupné z http://geoparkvysocina.cz/cs/ (cit. 18. 4. 2014)

GEOPARK ŽELEZNÉ HORY (2014). Dostupné z <http://www.geoparkzh.cz

LUPAČ, M. (2014): Virtuální naučné stezky. Geopark Joachima Barranda.

MCCULLAGH, A. (2012): Significance Of Interpretation Panels [online]. Dostupné z http://ezinearticles.com/?Significance-Of-InterpretationPanels&id=6942001 (cit. 16. 4. 2014)

NURYANTI, W. (2005): The Role of Interpretation in Ecotourism Develoment. The Indonesian Institute of the Arts, s. 112-119.

TILDEN, F. (1977): Interpreting our heritage. In Nuryanti, W. (ed.): The Role of

Interpretation in Ecotourism Develoment. The Indonesian Institute of the Arts, s.

112-119.

ZAHNAŠ, P. (2014): Naučná stezka ve Vítkově-Zálužném na téma Dědictví břidlice. Geopark Jeseníky.

Kontakt:

Bc. Iveta Čtveráková

Email: iveta.ctverakova@seznam.cz

  1. Tilden (1977); Nuryanti (2005); Beňková, Činčera (2010); Duncan, Duncan (2010); McCullagh (2012)
  2. Tilden (1977)
  3. např. Nuryanti (2005)
  4. Doucek (2013)
  5. McCullagh (2012)
  6. Geopark Vysočina (2014)
  7. GeoLoci (2014)
  8. Geopark Železné hory (2014)
  9. Lupač (2014)
  10. Červenková (2014)
  11. Geopark Železné hory (2014)
  12. Zahnaš (2014)
  13. Dandová (2014)