Karpaty – kameň a život

Geopark Podbeskydí se rozkládá v centrální části Podbeskydské pahorkatiny na území 530 km2. Území je na severu ohraničeno sníženinou Oderské brány, na východě úbočím Palkovických vrchů, na jihu prvním hřebenem Moravskoslezských Beskyd a na západě úbočím Kojetínských vrchů. Jedná se o geologicky velmi pestré území na severozápadním okraji Karpatského oblouku budované převážně usazenými horninami jurského až křídového stáří.

Cílem Geoparku Podbeskydí je přiblížit obyvatelům a návštěvníkům kousku země na západním okraji Karpat přírodní a kulturní krásy světa, „kdě sa konči chleba a začina kameň“. Pomocí vytvořené sítě popularizačních, vzdělávacích, výzkumných a interpretačních aktivit v území chceme napomoci udržitelnému rozvoji regionu a vytváření pozitivní vazby obyvatel a návštěvníků k území.

Geopark Podbeskydí je součástí Karpat, rozsáhlého pásemného pohoří sahajícího od Rumunska až po Českou republiku. Malebné území v podhůří Beskyd skrývá mnohá svědectví o dramatických geologických dějích. Nalezneme zde trosky tropického jurského korálového útesu s mimořádným bohatstvím zkamenělin, mohutná souvrství hlubokomořských usazenin, zkamenělé podmořské sesuvy či stopy kontinentálního ledovce. Toto vše je umocněno monumentální dynamikou krajiny, ve které se dodnes odráží zrod pohoří jako výsledku pradávné srážky fragmentů kontinentálních desek mezi Afrikou a západoevropskou platformou. Hlubokými zlomy zasahujícími až do zemského pláště vystupovalo do hlubokomořské pánve magma s neobvyklým složením. To dalo vzniknout vyvřelým zvláštním horninám – těšínitům, pikritům a monchiquitům s jejich minerálním doprovodem. Nalezneme zde například  analcim, klinoptilolit, witherit, harmotom, heulandit či pektolit. S těmito pozůstatky dávných dramat se zde můžeme setkat téměř na každém kroku. Na tomto poměrně malém území se tak můžete projít historií Země od druhohor až do dnešních dnů.

Území geoparku je velmi pestré jak po stránce přírodních podmínek, tak po stránce historické i kulturní. Dá se říct, že pestrost geologického podkladu se zde promítá do pestrosti rostlin a živočichů, kteří zde žijí a dokonce do pestrosti kulturní a společenské.

Můžeme se zde setkat s mnoha ohroženými druhy vázanými jak na zachovalé přírodě blízké lesy, tak na druhy luk a pastvin závislých na šetrné práci moudrých hospodářů. Jedním s indikátorů zachovalého prostředí je třeba přítomnost přibližně 30 druhů a poddruhů orchidejí. Některé z  druhů rostlin či živočichů zde můžeme nalézt jako na jediném místě v České republice. Jsou to například motýl jasoň červenooký, ještěrka zední či stepní bylina hlaváč lesklý vápnomilný, která je endemitem Štramberského krasu.

Vněkarpatské sníženiny lemující karpatský oblouk vytvořily poměrně úzký migrační koridor mezi horami Českého masívu a Karpat, který propojoval jižní a severní Evropu. Tímto koridorem se po ústupu ledovce pohybovala velká stáda zvěře následována pravěkými lovci, následně byl koridor využíván jako obchodní tepna ve všech dějinných obdobích. Geologická a geomorfologická dispozice území tak byla příčinou toho, že území geoparku je prokazatelně nejdéle osídlenou oblastí v Moravskoslezském kraji. Člověk tento region využívá již přes 40 000 let. Od středního paleolitu, kdy jeskyni Šipku a přilehlá území využívali neandrtálci, prošla tímto regionem v podstatě každá lidská kultura. Hora Kotouč u Štramberku byla v mladší době bronzové dokonce jedním z nejvýznamnějších mocenských center na Moravě.

Pestré území mezi beskydskými hřebeny a Oderskou nížinou bylo vždy příležitostí pro rozvoj tvůrčích, pracovitých a cílevědomých lidí, kteří dokázali využít potenciálu území. Zajisté není náhoda, že z tohoto území pochází „otec národa“ František Palacký, malíř Zdeněk Burian, polárník Eduard Orel, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, zakladatel světoznámé továrny na klobouky Johan Hückel, sochař Albín Polášek, cestovatel Jiří Hanzelka, olympijský vítěz a světový rekordman Emil Zátopek, olympijský vítěz a světový rekordman Jiří Raška či zakladatel automobilky Tatra Ignác Šustala.

Přírodní podmínky způsobily, že v těsné blízkosti zde můžeme najít jak chudé valašské pasekářské obce se svébytnou pasteveckou kulturou, tak bohaté zemědělské obce Kravařska v mírné pahorkatině kryté sprašovými hlínami. Chudé železné rudy a vysokoprocentní vápence, které se zde vyskytují, se staly první surovinovou základnou pro hutě na Ostravsku.

Na území geoparku se nachází městské památkové rezervace Nový Jičín, Příbor a Štramberk a městská památková zóna Frenštát pod Radhoštěm. To spolu s řadou dalších významných kulturních památek a zachovalým přírodním prostředím dělá region vysoce atraktivním pro návštěvníky z ČR i ze zahraničí.

Kontakt:

Řídící subjekt: Občanské sdružení Hájenka

Janíkovo sedlo 36

742 21 Kopřivnice

https://cs-cz.facebook.com/GeoparkPodbeskydi